Horácké muzeum

Zdeněk Šír

Rubriky: Horácké muzeum
/ Veronika Teplá

(Helena Zelená Křížová, internetový magazín Žďárské vrchy) Šírovi – to není v Novém Městě na Moravě neznámé příjmení. Snad nejvíce je proslavil stavitel Karel Šír. …

Zdeněk Šír

(Helena Zelená Křížová, internetový magazín Žďárské vrchy)

Šírovi – to není v Novém Městě na Moravě neznámé příjmení. Snad nejvíce je proslavil stavitel Karel Šír. Pocházel z jedenácti sourozenců. Kromě něj byl známou osobností také jeho bratr Vratislav Šír, který se stal geometrem.

Rodina městského stavitele Karla Šíra bydlela v domě číslo 133 na Komenského náměstí, hned vedle evangelického kostela. Manželé Šírovi měli tři děti. Prvorozeného Karla, který posléze zdědil otcovu stavební firmu, Zdeňka a nejmladšího Vladimíra.

Prostřední ze synů stavitele Šíra – Zdeněk – spatřil světlo světa 13. října roku 1912. Byl to Novoměšťák tělem i duší. Byl členem skautského oddílu, a také rád sportoval. Mimo jiné byl i členem místního fotbalového a hokejového týmu. Po maturitě na místním gymnáziu pokračoval dále ve studiu na důstojnické škole v Olomouci.

Armádní studium bylo zřejmě prvním impulzem pro jeho zapojení do organizace Obrana národa, vojenského odboje, jehož vznik je datován březnem roku 1939. V čele tohoto sdružení stáli generálové a vyšší důstojníci bývalé československé armády. Cílem odbojářů bylo ozbrojené vystoupení vlastenců proti fašistům, sabotáže a další odbojová činnost. Jejich společným heslem byla dvě slova – „Braň národ!“. Do organizace zřejmě Zdeňka přizval profesor a ředitel Ústavu teoretické a fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Antonín Šimek, který často Nové Město na Moravě navštěvoval.

Zdeněk Šír se věnoval ilegální činnosti, ale na veřejnosti působil jako podnikatel. Jeho bratr Karel měl stavební firmu, a tak Zdeněk zakoupil pozemky za Novým Městem, kde chtěl vybudovat kamenolom, který měl dodávat kámen pro stavby. Podle pamětníků to byla lokalita směrem k Zubří, místo, kde se dnes nachází zahrádkářská kolonie.

Avšak své plány nikdy nedokončil. 18. prosince 1941 byl v rámci likvidace protifašistické organizace Obrana národa na brněnském nádraží zadržen gestapem. Nějakou dobu byl surově vyslýchán a následně po soudním procesu, který se konal v Brně, byl převezen do koncentračního tábora v Mauthausenu.

Zdeněk Šír zemřel jako devětadvacetiletý. Rozsudek stanného soudu v Brně ze dne 13. 1. 1942 byl vykonán kolektivně na dvaasedmdesáti vězních. Oficiální sdělení o popravě Zdeňka Šíra je evidováno pod číslem 2974/1942, tábor Mauthausen II.

Jeho rodině bylo zasláno velmi lakonické oznámení o jeho smrti: „Der Steinbruchbesitzer Zdenek Sir, wohnhalt Neustadt1, Konenzkyplatz 133, ist am 7. Mai 1942 um 15 Uhr 22 Minuten in Mauthausen verstorben. Der Verstorbene war geboren am 13. Oktober 1912 in Neustadt 1.“

Po válce byl Zdeňku Šírovi ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou udělen in memoriam válečný kříž, jako uznání za zásluhy v boji za osvobození Československé republiky.

Rodný dům Zdeňka Šíra, č.p.133 Nové Město