Z dějin kriminality na Novoměstsku: Ze žárlivosti zavraždila muže sekerou (Jimramov rok 1928)

Rubriky: Horácké muzeum
/ Libor Denk

Pondělí 29. května roku 1928 vycházelo na Letnice, tedy Boží hod svatodušní. Poslední květnové dny se v Jimramově nesly ve znamení vydatných dešťů, ale ani …

Z dějin kriminality na Novoměstsku: Ze žárlivosti zavraždila muže sekerou (Jimramov rok 1928)

Pondělí 29. května roku 1928 vycházelo na Letnice, tedy Boží hod svatodušní. Poslední květnové dny se v Jimramově nesly ve znamení vydatných dešťů, ale ani to neodradilo místní k četným oslavám.

Dobrá nálada panovala i v domě bezdětných manželů – obuvnického mistra Rudolf Macka a jeho manželky Ludmily. Rudolf byl zručný řemeslník, který si poctivou prací dokázal vydělat slušné peníze a Ludmila se příkladně starala o domácnost. Nic jim nechybělo. Snad jen Ludmila často trpěla žárlivostí, která neznala mezí. Často tak cítila palčivou bolest při pomyšlení, že by její muž nedodržel manželskou věrnost.

Manželé byli mladí a chtěli žít naplno. Sváteční den byl ideální příležitostí. Osudného večera se rozhodli společně vyrazit do nedaleké Borovnice na hasičské cvičení, které bylo zakončeno taneční zábavou. Oba byli v dobré náladě a náramně se bavili. Rudolf v euforii dobré nálady bral k tanci i jiné ženy i dívky, což se Ludmile rozhodně nelíbilo. Osudnou se mu stala jedna z dívek, která mu utkvěla v paměti.

V noci se vrátili domů a uložili se ke spánku. Ačkoliv Rudolfa únava z náročného dne rychle přemohla, Ludmilu trápily temné myšlenky. Nekonečná smyčka myšlenek a vidin o manželově zradě Ludmilu sužovaly domnělou bolestí ze zkaženého manželství a života.

Rudolf se mezitím zjevně ve snu dostal zpět na taneční zábavu do Borovnice. Snil o sympatické dívce, se kterou tančil a vryla se mu do paměti. Téměř neslyšně prošlo ze spánku z Rudolfových úst její jméno. V tom okamžiku se staly Ludmiliny myšlenky hmotnými. Rozrušeně vstala z postele, uchopila pero a začala psát dopis: „Drahý sestry a bratři! Poslední z bohem Vám dáváme, mějte se tady dobře, já si mého drahého muža beru sebou … mějte se tady dobře a modlite se za nás s bohem na shledanou. Pochovejte nás společně v jednom hrobě a udělejte nám pohřeb pěkný, o ostatní se rozdělte. Sbohem Lidka a Rudolf.“ Když dopsala, roztřesenýma rukama odložila pero zpět na stůl a vydala se do předsíně. Zde uchopila sekeru ležící na pařezu, kuchyňský nůž a ze zásuvky ještě vzala dvě břitvy. Pomalým, ale rozhodným krokem se přiblížila k posteli, kde spal její muž. Bez rozmyšlení mu zasadila sekerou dvě rány. První z nich byla umístěna doprostřed čela přes levé oko až k hořejšímu rtu. Rána začala rychle krvácet a levé oko vyteklo. Druhou ránu muži zasadila do spánku. V tom okamžiku upustila sekeru, vzala do ruky nůž a manželovi ještě podřezala žíly na pravém zápěstí. Bez otálení se rozhodla ukončit i svůj život. Vzala další břitvu a podřezala si žíly na levé ruce. Dílo bylo dokonáno.

První ranní paprsky byly svědkem hrůzného činu. Kolem sedmé hodiny ráno přišel k jejich domu učedník František Vondra a nalezl zavřené dveře dílny pana Macka. Jak hodiny plynuly a dveře zůstávaly i nadále zavřené, tak se učedník vypravil pro pomoc. Několik místních vylomilo dveře domu. Když se dostali až do ložnice, uviděli Rudolfa nehybně ležícího v posteli a Ludmilu ležící v kaluži krve pod oknem. Oba byli ihned odvezeni do nemocnice v Poličce. Na místo činu se později také dostavila soudní komise z Nového Města na Moravě, která dům podrobila prohlídce. Rudolf Macek svým zraněním podlehl takřka okamžitě. Ludmile se však její pokus o sebevraždu nepodařil a později byla převezena do vazby krajského soudu v Jihlavě.

Ještě, než byl nad Ludmilou vykonán pravomocný rozsudek, přišla zpráva, že ve vazbě spáchala 9. října 1928 sebevraždu, když se oběsila na kapesníku. Krátce před smrtí poslala správci věznice a svému obhájci dopisy, v nichž prosí, aby jí její čin neměli za zlý, neboť si nemůže pomoci a musí za svým manželem.

Sepsal: Mgr. Libor Denk

Zdroje:

Horácké listy, rok 1928

Kronika obce Jimramov, on-line dostupné na: http://kronika.jimramov.cz/1928/1928.htm

Archiv Horáckého muzea