Výstava obrazů, akvarelů a kreseb Aloise Boháče

V pátek 17. června jsme zahájili v muzeu výstavu Hluboká voda, nejhlubší les, která vznikla ve spolupráci s Horáckou galerií. Více na www.hlubokavoda.cz.

Její součástí je výstava obrazů volyňského snílka Aloise Boháče ve výstavním sále a vestibulu muzea.

„Mám ty svoje pohádky, šotky a rarášky, chlupaté a chytré nejraději, tak s nimi často hovořím a přitom jsem šťasten.“ Alois Boháč, 1940.

Alois Boháč, malíř a středoškoský profesor kreslení, se narodil 2. 2. 1885 v pošumavském městečku Volyně do umělecké rodiny. Jeho tatínek byl malířem, starší bratr Maxmilián se také stal malířem, mladší Josef významným sochařem. Bratři Boháčové vyrostli do doby, kdy české výtvarné umění zažívalo pozoruhodný rozkvět, objevila se celá řada zásadních osobností (také slavní novoměstští umělci Jan Štursa, Oldřich Blažíček nebo Karel Němec patří do stejné generace). Jejich tatínek je vedl k lásce k přírodě a jejím tvorům, k úctě k božímu dílu, ke kráse lidového umění a k vlastenectví. Vštěpoval jim též heslo básníka Adolfa Hejduka – „malíř bez básní – zuby bez dásní.“

Prostřední z bratrů, Alois, vystudoval soukromou Kreslířskou a malířskou školu ve Vídni a tam pokračoval na Akademii výtvarných umění u Rudolfa Bachera. Po studiích začala jeho dlouhá a nepřetržitá učitelská pouť po gymnáziích: Třebíč, Velké Meziříčí, Kroměříž, Příbor, Karlovy Vary.

Jako jediný z bratrů se oženil, a to po dvacetileté známosti. Porušil tak slib, který si bratři v mládí dali, že se nikdy neožení, budou celý život svobodní umělci a sběratelé umění a po jejich smrti vznikne z jejich pozůstalosti v rodné Volyni Muzeum bratří Boháčů. Porušením slibu si vysloužil zavržení ze strany milovaných bratrů a stáhl se do svého vnitřního světa. Následkem podlomeného zdraví zemřel na sklonku druhé světové války v Praze.

Kromě reálného světa žil Alois Boháč ve vlastním světě vymyšleném. V malbách, kresbách a akvarelech ožívali jeho miláčci – roztodivní lesní a vodní tvorové a fantazijní postavy. Oba světy se navzájem prolínaly, reálná zvířata – ptáci, žáby, myši, ovce, opice… se v obrazech potkávají se smyšlenými potvůrkami a fauny. Mezi jeho tématy se objevují také křesťanské příběhy spjaté se zvířaty – Adam a Eva, svatý František, Noe… ve výjevu znázorňujícím narození Krista se Ježíškovi přicházejí poklonit dříve zvířata než lidé.

V roce 1920 si Boháč pořídil psíka Rigu, který se bezdětnému umělci stal nejbližším přítelem a všudypřítomným účastníkem dění v jeho obrazech.

Některé příšerky nám mohou připomínat Gluma z Tolkienova Pána prstenů, který vznikl o něco později. Aloise Boháč zkrátka svými výjevy ve stylu fantasy předběhl dobu o desítky let.

Za svého života realizoval Boháč pouze tři výstavy, dvě z nich se svými bratry. Po smrti věnovala jeho vdova Boháčovu pozůstalost Městskému muzeu ve Volyni. Jeho zaměstnancům, jmenovitě vedoucímu panu Karlu Skalickému, tímto za zapůjčení výstavy srdečně děkujeme.

V rámci doprovodného programu pořádáme v pátek 15. červnence vycházku do lesa Ochoza, které je odedávna domovem nadpřirozených bytostí. Provede vás Alice Hradilová z Horáckého muzea.

Sraz v 17:00 na parkovišti u koupaliště.

https://en.mapy.cz/s/dafegopuda

Koná se jen za dobrého počasí, délka cca 3 km a 2 hodiny.