Strom pro „černého partyzána“ Josefa Serinka

Minulý rok vydalo nakladatelství Triáda třídílnou publikaci historika Jana Tesaře nazvanou Česká cikánská rapsodie. Těžištěm tohoto monumentálního díla jsou vzpomínky Josefa Serinka – jedné z hlavních postav partyzánského odboje na Vysočině. Serinek uprchnul z koncentračního tábora v Letech, kde mu doslova před očima čeští dozorci mučili členy jeho rodiny. (Později všichni zahynuli v Letech nebo Osvětimi.) Po dlouhém putování plném dramatických a tragických situací se dostal na Novoměstsko, kde v okolí Spělkova nalezl úkryt a podporu u statečných místních obyvatel. Shromáždil kolem sebe skupinku ruských zajatců a operovali pod vedením podplukovníka Josefa Svatoně, poručíka Eduarda Sošky a nadporučíka RA Nikolaje Bachmutského. Na konci války se skupina J. Serinka podílela na osvobození Bystřice nad Pernštejnem. Petr Zídek o Serinkovi k recenzi pro LN výstižně napsal: “ …osobnost zcela mimořádného osudu, postava skoro mytická, která jako by se ve 20. století zjevila z nějakého dávného hrdinského eposu.“ Při čtení vzpomínek „černého partyzána“ čtenáře napadají asociace na ty nejodvážnější akční hrdiny s pevným charakterem.

Poválečná historie odsunula Serinkovu skupinu do pozadí. Serinek měl do padesátých let ve Svitavách hostinec „U partyzána“, potom do konce života pracoval jako skladník v cihelně. Díky Janu Tesařovi, který v  60. letech zapsal jeho vzpomínky, tento fascinující příběh znovu ožil. Na základě vydání knihy vznikla iniciativa o vytvoření sítě cest, která by spojovala a připomínala místa a osudy spjaté s působením odbojových skupin a jejich podporovatelů v tomto kraji, do které se zapojilo i naše muzeum.

V neděli 30. července zasadíme semenáček památného Svatováclavského dubu u Spělkova, na připomenutí Josefa Serinka, jeho odbojové skupiny a všech místních obyvatel, kteří jim pomáhali.