Rumunská královská armáda na Novoměstsku

Rubriky: Horácké muzeum
Veronika Teplá  Sdílet článek na nebo

Po rušných a dramatických počátečních květnových dnech a nocích roku 1945, se jednou ke všeobecnému překvapení objevila v ulicích Nového Města vojenská hudba rumunské armády, která za řízení …

Rumunská královská armáda na Novoměstsku

Po rušných a dramatických počátečních květnových dnech a nocích roku 1945, se jednou ke všeobecnému překvapení objevila v ulicích Nového Města vojenská hudba rumunské armády, která za řízení kapelníka v bílých rukavičkách vyhrávala své ryčné pochody. Byla to hudba 4. rumunské armády, která zakončila svou bojovou cestu ve druhé světové válce v prostoru Nového Města na Moravě.

A co tomu předcházelo?
Rumunská armáda se zúčastnila bojů na osvobození Moravy. Podle rozkazu maršála Malinovského měly od rána 7. května 40. sovětská a 4. rumunská armáda pod vedením generálporučíka Žmačenka (ten sídlil v květnových dnech 1945 se svým štábem v Novém  Městě na Štursově ulici č. p. 487) rozvinout útok ve směru Prostějov – Boskovice – Nové Město na Moravě, a nejpozději do 15. května dosáhnout Chotěboře a tehdejšího Německého Brodu.

Ve druhém seskupení měly 53. sovětská a 1. rumunská armáda po průlomu v oblasti Brna útočit ve směru na Humpolec. Když se 8. května 1945 večer roznesly po celé frontě zprávy o bezpodmínečné kapitulaci Německa, která měla vstoupit v platnost 8. května ve 24 hodin, dostaly všechny rumunské jednotky od velitele 4. armády generála Dascalesca rozkaz, jak mají postupovat v případě kapitulace nepřítele. Rumunské jednotky přes veškeré své úsilí a snahu jednat s nepřítelem o kapitulaci, narazily hned 9. května na soustředěný odpor. Jednotky Wehrmachtu se urputně bránily v lesích u Kuřimi a blokovaly přístup k důležité silnici na Tišnov. V tomto boji zaznamenal tento sbor 4 padlé a 40 raněných.

V odpoledních hodinách 9. května vnikly jednotky rumunské armády již všemi směry do Kuřimi a bez přestávky pokračovaly v pronásledování nepřítele směrem na Nové Město. 10. května byla 1. rumunská armáda zařazena do druhého sledu a podle rozkazu měla dosáhnout prostoru Bobrůvka – Březí – Moravec – Strážek. 12. května měly divize této armády zaujmout podle rozkazu velitele frontu maršála Malinovského postavení na linii Německý Brod – Humpolec – Polná.

Rumunské 4. armádě bylo určeno pronásledovat ustupujícího nepřítele, který odmítl kapitulovat a stále se stavěl na odpor. Její 2. armádní sbor měl dosáhnout Kadova a Žďáru nad Sázavou, 6. armádní sbor postupoval směrem na Vítochov – Domanín – Bystřici nad Pernštejnem. Na těchto směrech všechny jednotky rumunských armádních sborů narážely na sice rozptýlené, ale stále se urputně bránící jednotky 78. Sturm-Divize, která si v těchto dnech probíjela cestu na západ dvěma směry. První směřoval z Poličky přes Německé-Sněžné, Fryšavu do Žďáru a druhý od Skutče přes Svratku, Sněžné, Rokytno do Nového Města.

Po ukončení bojů vydal velitel 4. rumunské armády rozkaz o rozmístnění jednotek v okolí Nového Města na Moravě. Velitelství armády bylo na Fryšavě, velitelství 2. armádního sboru ve Světnově. Jednotlivé útvary těchto sborů si postupně budovaly své tábory v tomto prostoru, zpravidla mimo vesnice. Je třeba zdůraznit, že celá 4. rumunská armáda ukončila svou bojovou cestu až na Novoměstsku. V nejbližším okolí Nového Města, konkrétně u Pohledce a Zubří, se nacházela 11. pěší divize rumunské armády pod velením brig. gen. Bädescu Constantina.

Podle příslušných statistik z celkového počtu 248 tisíc osob padlo a bylo zraněno na našem území 55 tisíc vojáků a důstojníků rumunské armády. Z nich je na místě vzpomenout vojíny Mariu Tanasecu, který padl u Herálce, Constantina Tavanfula a Cheorghe Johiraa, kteří padli a byli pochováni u Třech Studní, Miha Vasile u Studnic a ještě mnohé další, neznámé. Jejich hroby byly označeny dřevěnými pravoslavnými kříži, ozdobenými typickými dřevěnými stříškami. Později byly jejich pozůstatky exhumovány a uloženy na čestném pohřebišti na Ústředním hřbitově v Brně.

Stahování jednotek rumunské armády bylo organizováno tak, že pěší divize pochodovaly po vyznačených trasách a odpočívaly na určených místech. Jiné oddíly se společně se sovětskými jednotkami podílely na opravách železničních tratí, poškozených mostů a telefonního vedení, aby mohly od 27. května do června 1945 nastoupit cestu vlakem do vzdálených domovů.

Jako památka na pobyt rumunského vojska na Novoměstsku tu zůstaly tři dřevěné sakrální objekty. V prvé řadě to byla tzv. rumunská kaple, která stávala kousek od silnice z Kadova do Nového Města, velký kříž u Kuklíku a kříž u koníkovské hájenky. V roce 2015 inicioval Novoměstský okrašlovací spolek ve spolupráci s firmou STOPR s.r.o. postavení velkého pravoslavného kříže na místě rumunské kaple. Pravoslavný kříž od koníkovské hájenky se zachoval v Horáckém muzeu a obec Věcov jej tu znovu nainstalovala.
(Jaromír Černý)

Obovený pravoslavný kříž, Koníkov

Rumunská kaple u Kadova