Ohlasy vzniku první Československé republiky v Novém Městě

Dne 28. října 1918 byla prohlášena nezávislost Československa. Ačkoliv se nově vzniklá republika od svého vzniku potýkala s četnými správními, politickými, národnostními a sociálními problémy, nic z toho nedokázalo snížit radost z této události. Ani Nové Město v tomto ohledu nebylo výjimkou.

Pro první doklady nálad ve společnosti se vydáme na zasedání novoměstského zastupitelstva, které se uskutečnilo po říjnových událostech roku 1918. Tehdy vystoupil starosta Josef Jelínek s následujícím proslovem:

„Velectění pánové! Den, kterýž téměř po 300 roků snil český národ, sen, jehož uskutečnění ještě před krátkým časem zdálo se, ne-li nemožným, tehdy alespoň v mlhavé a šedé dálce položeným, stal se skutkem. Český národ došel po 300 letech – samostatnosti a svobody. – Nebylo to zadarmo, – snad statisíce českých životů bylo utraceno, bez počtu nevinných žalářováno, národní majetek drancován jako v zemi nepřátelské.“(…)

Podrobnější informace o dění ve městě a následných oslavách přináší městská kronika:

„Zpráva o vyhlášení samostatného státu československého rozšířila se v Novém Městě na Moravě v úterý 29. října 1918 ráno. Radostný rozruch zavládl ihned po městě, jemuž městská rada slavnou zvěst vyhláškami a bubnem sdělovala. Ihned ozdobeny domy prapory červenobílými. Jásavé nadšení jevilo se na všech tvářích, radost, že je po vojně a že konečně po 300 letech jsme zase pány svého domova. Okresní hejtman Hroneš pověřen telegraficky Národním výborem, aby převzal správu okresu novoměstského. O 5. hodině odpolední slavnostně vyzváněno zbylými zvony po ¼ hodiny. Na výzvu městské rady sešlo se občanstvo před radnicí k manifestačnímu projevu. Po proslovu starosty Josefa Jelínka přečetl dr. Bláha provolání Národního Výboru, promluvil o významu historické události s přáním zdaru pro nový stát československý. Na konec provolána nadšeně sláva našim osvoboditelům: Wilsonovi, Masarykovi i legiím, načež s hlubokým a zřejmým pohnutím zapěna hymna „Kde domov můj“. Nato uspořádán po městě lampiónový průvod, jehož za zpěvu národních písní účastnily se davy z města i vesnic okolních. Mnoho oken slavnostně osvětleno, ač bylo zle o svítivo.

Odznaky bývalého Rakouska, dvouhlaví orlové, sňaty ze všech úředních budov a pověšeny na šibenici postavené na náměstí. Po skončeném průvodu strhla mládež bronzové poprsí císaře Františka Josefa, postavené evangelickou církví zdejší z vděčnosti, že za jeho panování provedena náboženská rovnoprávnost, na místě, kde ve starém kostele protestantském (na náměstí zvaném „Husí rynk“) stával stůl Páně. Téhož večera na okolních návrších, zvláště u Rokytna, vzplanuly slavnostní ohně.“

Na předešlých řádcích jsme mohli pozorovat první dojmy, které vyhlášení nového státu přineslo. Pochopitelně i následující léta byla protknuta dalšími významnými událostmi. Například při prvních obecních volbách v roce 1919 mohly poprvé volit a být voleny i ženy. A tak se stalo, že i v novoměstském zastupitelstvu zasedla poprvé žena. Byla jí slečna Anežka Rohlíková, dcera sedláře z čp. 204, kandidující za živnostenskou stranu. To je pouze jeden z mnoha dalších příběhů, o kterých si povíme zase někdy příště.

Zdroje:

Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou

Kronika města Nové Město na Moravě

MARKOVÁ, Lucie: Nové Město na Moravě. Havlíčkův Brod 2009.

KŘESADLO, Vít – KRUŽÍK, Miroslav: Historický kalendář Nového Města na Moravě na léta 1918–1945. Nové Město na Moravě 2008.