Novoměstský volejbal očima trenéra (Krásných šest let mezi chlapci – volejbalisty)

Rubriky: Horácké muzeum
Libor Denk  Sdílet článek na nebo

Po skončení mé volejbalové hráčské kariéry, jsem začal hrát a trénovat tenis. Po několika letech jsem cítil potřebu vrátit volejbalu investici, která mi byla v mládí …

Novoměstský volejbal očima trenéra (Krásných šest let mezi chlapci – volejbalisty)

Po skončení mé volejbalové hráčské kariéry, jsem začal hrát a trénovat tenis. Po několika letech jsem cítil potřebu vrátit volejbalu investici, která mi byla v mládí věnována, a za nejlepší způsob svého rozhodnutí jsem považoval výchovu nových, mladých volejbalistů. Volejbal jsem miloval nejen pro samotnou hru, ale i pro spoustu skvělých vlastností a návyků důležitých pro život. Chtěl jsem něco ze svých zkušeností předat také novoměstské mládeži a navázat tak na Richarda Krabce, který vychoval mezi roky 1980 až 1984 novou generaci volejbalistů v čele se Standou Pochopem. Ten to dotáhl až do mužské reprezentace, kde se stal i kapitánem družstva. Po Krabcovi převzal družstvo dorostenců trenér a později i volejbalový rozhodčí, Jiří Horák. V sezoně 1984/1985 pak skončili v krajském přeboru na 2. místě. Na tréninky Ríši také rád vzpomíná, dnes již slavný novoměstský horolezec, Radek Jaroš, který jako dorostenec hrával v novoměstském volejbalovém družstvu a pochvaluje si vše, co získal na těchto trénincích. Vzpomíná: „Při volejbalu vedeném Ríšou Krabcem jsem získal obrovské fyzické základy. Sílu, pohyblivost, vůli i zodpovědnost.“ I já jsem vstupoval do nové role s podobnými cíli. Rozhodl jsem se založit a začít trénovat družstvo žáků a pokusit se je výkonnostně dovést mezi nejlepší juniory v kraji.

V roce 2000 jsem udělal nábor žáků a začal jsem s nimi pravidelně trénovat na hřištích u gymnázia. Nebylo zde ale žádné sociální zázemí, chyběla šatna, toalety, umyvárny i prostor na míče a síť. Ty jsme museli nosit ze vzdálených buněk u tenisových kurtů. Pohodlnější to bylo v tělocvičně, (v tělovýchovném středisku), kde jsme už měli svoje skřínky a hráli zde soutěžní zápasy.

Na podzim jsme začali hrát okresní přebor, bylo vidět, že kluci jsou volejbalem nadšeni. Již okresní přebor nám ukázal, že se můžeme výkonnostně měřit s družstvy Žďáru i Velkého Meziříčí, která měla v té době již velmi úspěšná mládežnická družstva.

V roce 2001 jsme se přihlásili do krajského přeboru starších žáků a hned jsme vyhráli základní skupinu a v dalším roce jsme pokračovali ve finálové skupině a skončili jsme čtvrtí z 11 družstev, což byl napoprvé pro nás povzbudivý výsledek. Na podzim jsme začali hrát už i přebor kadetů (mladších dorostenců), neboť tři hráči už byli starší a už odrostli kategorii žáků. V této době se tréninku žáků začal věnovat Jan Krakovič, volejbalista s velkými volejbalovými zkušenostmi a já jsem pokračoval se stejným družstvem v soutěži kadetů.

V roce 2003 jsme se už dočkali prvních větších úspěchů. Naši starší žáci skončili na 1. místě a stali se tak poprvé přeborníky kraje. Tři hráči našeho družstva kadetů, Tomáš Vlček, Jirka Blahák a Jakub Slezák, byli vybráni do krajského výběru.

Uvědomoval jsem si, že volejbal je sport, který se neustále vyvíjí a abychom dokázali udržet krok s novými trendy, rozhodl jsem se absolvovat školení a složit zkoušky trenérů ll. třídy.

V roce 2004 se starší žáci stávají podruhé přeborníky kraje a zajistili si tím i účast na přeboru republiky v Jablonci nad Nisou. Tam skončili na 9 místě z 16 družstev, což bylo i velké překvapení a pro nás velký úspěch. Nutno podotknout, že téměř všechna družstva byla vytvořena specializovanými krajskými centry mládeže (KCM) pod vedením profesionálních trenérů a pod patronací klubů hrajících nejvyšší ligové soutěže.

V tomto roce se také konala celostátní olympiáda pro děti České republiky. Tři naši žáci Ondra Kadlec, Milan Dvořák a Rosťa Stríž byli vybráni do týmu kraje Vysočina. Patnáctiletý Rosťa Stríž o této olympiádě napsal do Novoměstska článek s názvem: „Tři novoměstští volejbalisté dovezli olympijský bronz!“ a popisuje své zážitky takto: „Zahájení Olympiády v Litomyšli bylo velkolepé. Slavnostně vyzdobené město, davy diváků, 3 tisíce nejlepších sportovců z celé republiky, trenéři, novináři, fotografové, členové Českého olympijského výboru s předsedou Milanem Jiráskem a také Danou Zátopkovou. Boje o stupně nejvyšší byly velmi vyrovnané a probíhaly ve velmi bouřlivé atmosféře, na kterou jsme nebyli příliš zvyklí. Přesto se nám kolena nepodlomila a nakonec i s trochou štěstí jsme se dostali na bednu! Vybojovat bronzovou medaili v takové konkurenci považuji za fantastický úspěch a můj nejlepší výsledek v dosavadní volejbalové kariéře. Všem mladým sportovcům z Nového Města přeji prožít stejně nádherné okamžiky. Děkuji našim novoměstským trenérům za skvělou práci při naší přípravě. Hrát volejbal určitě stojí za to!“

Výborné výkony našich mládežnických družstev zvýšily zájem o naše hráče. Pro jejich další hráčský vývoj bylo nutné, aby jim oddíl umožnil hrát v oddílech, kde jsou podmínky pro další volejbalový růst lepší než v Novém Městě. V roce 2004 jsme tedy podepsali smlouvu „Projekt volejbal“, podle níž se talentovaní hráči z kraje Vysočina měli soustřeďovat do dvou tréninkových center a to v Brně a také ve Velkém Meziříčí. A tak hned od příští sezóny odešel Rosťa Stríž do družstva SCM Volejbal Brno, kde se hrála extraliga kadetů a Ondra Kadlec přestupuje do TCM Spartak Velké Meziříčí, kde hráli také extraligu kadetů.

V květnu tohoto roku se uskutečnilo mezikrajové utkání mládežnických volejbalových družstev Vysočiny a Jižní Moravy v Brně a ve Velkém Meziříčí a to v kategoriích žáků, kadetů a juniorů.

Za výběr kraje Vysočina hráli z Nového Města za kadety J. Slezák, J. Blahák, T. Vlček a M. Rousek a za žáky O. Kadlec, R. Stríž, P. Ondráček, M. Dvořák a V. Krakovič. Hrála se vždy dvě utkání. Kadeti Vysočiny obě utkání vyhráli 3:1 a žáci jedno vyhráli 3:2 a jedno prohráli 0:3. Závěrečné zápasy se konaly v brněnské sportovní hale na Kounicové ulici za přítomnosti diváků a špiček brněnského volejbalu v čele s Karlem Lázničkou. Mladí novoměstští volejbalisté předvedli v těcho zápasech kvalitní výkony před zraky našich špičkových volejbalových odborníků.

V roce 2005 se kadeti podruhé stávají přeborníky kraje. V této sezóně byli v každém zápase vyhodnocováni vždy dva nejlepší hráči. Na konci přeboru pak byli vyhlášeni vítězové soutěže. S velkou převahou vyhráli naši dva hráči. Nejlepším smečařem se stal náš Milan Dvořák a nejlepším nejvšestrannějším hráčem Petr Ondráček.

V kvalifikaci o postup do extraligy kadetů jsme vytvořili společný tým, když 6 hráčů přestupuje z Velkého Meziříčí k nám do našeho družstva. Následoval měsíc společného trénování a sehrávání. Kvalifikace se konala ve Zlíně a náš společný tým porazil všech pět krajských vítězů a získal postup do extraligy kadetů. Na základě smlouvy „Projekt volejbal“ přenecháváme postup po domluvě družstvu TCM V. Meziříčí, aby mohlo družstvo, které v té době sestoupilo, pokračovat v extralize.

V březnu 2006 jsme poprvé získali 1. místo v krajském přeboru už i v kategorii juniorů. Tím jsme se kvalifikovali do baráže o postup do 1. ligy juniorů. Z baráže, která se hrála v Lanškrouně, jsme se probojovali do 1. ligy juniorů, což byla nejvyšší soutěž této věkové kategorie.

V březnu 2007 dosáhli naši junioři úplně největšího úspěchu. V 1. lize juniorů získalo naše novoměstské mužstvo druhé místo z 10 družstev. Byl to dosavadní největší úspěch našich mladých novoměstských volejbalistů.

Protože jsem z osobních důvodů již nemohl dál vést toto družstvo v této soutěži juniorů, byl jsem moc rád, že ho v této konečné fázi mé kariéry převzal Jiří Ťupa. Jako úspěšný novoměstský volejbalista a také úspěšný podnikatel, pak dovršil volejbalovou cestu generaci volejbalistů od žáčků přes kadety až k juniorům. Bylo to splnění mého osobního cíle.

Trenér Jiří Ťupa zhodnotil naše vystoupení v 1. lize juniorů takto:

Ukázalo se, že tým našich hráčů snesl velice přísné měřítko s jakýmkoliv mládežnickým družstvem v České republice“.

Ligová soutěž byla pro všechny velkou motivací. Vždyť mnoho lidí si nemůže říct, že hrálo ligovou soutěž, byť je to pouze mládežnická kategorie. Dík za to patří všem hráčům a jejich rodičům a též trenérům.

Velmi emotivní situace pro mne nastala, když po skončení ligové soutěže u nás doma najednou zazvonili „moji“ volejbaloví žáci, teď už junioři, kteří mi přišli poděkovat. Co víc si může trenér přát.

Trénovat chlapce byla pro mne velká radost, protože jsem viděl, že volejbal je bavil, a byli schopni udělat pro úspěch týmu maximum. Během šesti let se z žáků stali velmi kvalitní junioři-volejbalisté a tím se splnil i můj původní cíl.

Seznam hráčů: M. Rousek, J. Slezák, J. Blahák, T. Vlček, , O. Kadlec, P. Kadlec, R. Stríž, V. Stríž, P. Ondráček, M. Dvořák, O. Ťupa, V. Krakovič, L. Žilka, Vít Maca, M. Jínek, F. Novotný a P. Zdražil.

Nechci hodnotit všechny hráče zvlášť, ale pět z nich mě zaujalo tím, jak na sobě pracovali a co dokázali.

Ondra Kadlec, vůdčí osobnost týmu, který byl druhou rukou trenéra, poctivý dříč a spolehlivý hráč. Později byl vyhledán klubem TCM Velké Meziříčí, což bylo centrum pro talentované volejbalisty.

Rosťa Stríž byl vysoké postavy a volejbal byl pro něj ideální sport. Vynikal hlavně na bloku, kde jeho ruce často zastavovaly smeče už na soupeřově straně. Ale i smeče a podání byly také kvalitní, že si ho vybrali hledači talentovaných hráčů z oddílu SCM Volejbal Brno.

Milan Dvořák, hráč, který jako začínající žák nepatřil mezi nejtalentovanější hráče, ale postupně svojí urputností vyspěl tak, že se stal tahounem týmu, hlavně pro jeho chytrost a tvrdost smečí.

Petr Ondráček, talent od přírody. Hned od začátku jako žáček vynikal svojí šikovností ve všech činnostech. Nejdříve jako nahrávač a postupně byl zařazován i na post univerzála, jenž by měl ovládat všechny volejbalové posty a on je precizně ovládal.

Tomáš Vlček, všestranný hráč s výborným podáním. Jako jeden z mála si brzy osvojil už jako žák podání z výskoku, což byl v té době zcela nový prvek a pro žáky ještě velmi náročný na koordinaci pohybu. Díky jemu a jeho dobře zvládnutému podání, jsme pak často mohli získávat body v rychlém sledu.

Stručný přehled událostí v letech 2000 až 2007

2000: nábor žáků a účast v okresním přeboru

2001: účast v krajského přeboru starších žáků – vítězství v základní skupině

2002: čtvrté místo v krajském přeboru z 11 družstev

2003: poprvé se starší žáci stávají přeborníky kraje Vysočina a pak na Přeboru republiky v Českých Budějovicích skočili z 13 krajských vítězů a dvou vítězů Českého poháru na 10. místě

2004: kadeti (mladší dorostenci) se poprvé stávají přeborníky kraje a v kvalifikaci o postup do extraligy skončili čtvrtí a nepostoupili

2005: kadeti se podruhé stávají přeborníky kraje a společně se 6 hráči z Velkého Meziříčí potom vítězí i v kvalifikaci o postup do extraligy kadetů.

2006: junioři získali 1. místo v KP a pak z kvalifikace juniorů v Lanškrouně postup do 1. ligy juniorů

2007: novoměstští junioři skončili na 2. místě v 1. lize

Téměř ve stejném období působila v oddíle jako volejbalová trenérka dívek Eva Ťupová. Volejbalu se věnovala už jako hráčka a mohla tak předávat své bohaté zkušenosti mládeži. Kromě své dcery Ivany vedla i další dívky nejen k lásce k volejbalu ale i k dobré partě. Díky jejímu kamarádskému přístupu se jí podařilo vytvořit z hráček vynikající kolektiv. Evě pomáhala s trénováním také Dagmar Wolkerová, což byla jistě výhoda pro ženu, která ještě musí plnit funkci matky. Eva Ťupová trénovala své svěřenkyně v období mezi roky 2002 až 2007. V roce 2006 jako kadetky skončily na prvním místě a získaly titul krajského přeborníka. To samé družstvo ve věku kadetek, hrálo krajský přebor juniorek i v následujícím roce, kde skončily na třetím místě, což byl opět velký úspěch. Bylo to dobré i pro naše družstvo chlapců, protože vzájemné povzbuzování, při domácích zápasech bylo jistě velkou výhodou. Některé hráčky dosáhly také osobních úspěchů. V lednu 2007 byly dvě naše juniorky Ivana Ťupová a Karolina Vagová vybrány do družstva Vysočiny a zúčastnily se turnaje krajů v Jindřichově Hradci. Kraj Vysočina tento turnaj vyhrál. Ve stejném složení hráček se zúčastnilo družstvo Vysočiny také letní olympiády mládeže v Ústí nad Labem. Ivana Ťupová se dokonce zařadila mezi nejlepší hráčky republiky, což bylo pro její trenérku a mámu asi velké poděkování a vyznamenání za její výbornou trenérskou práci.

Ke konci mé trenérské kariéry, přišla do oddílu jako trenérka chlapců také Jana Dudová. V družstvu byli, kromě jejího syna Jana další hráči: Adam Ondřej, Josef Bača, Vít Daněk, Rostislav Doležal, Jan Dvořák, Adam Grepl, Petr Jinek, Filip Mazel, Michal Obr, David Sláma a Jakub Kotovic. Pokračovali v novoměstských volejbalových úspěších a v roce 2011 skončili v krajském Přeboru na skvělém druhém místě.

Z volejbalové historie pak bych chtěl ještě uvést ještě událost, která dokumentuje, jak volejbal byl úspěšným novoměstským sportem.

V roce 1985 byli v hodnocení sportovců v Novém Městě oceněni i volejbalisté: 1. místo v soutěži kolektivů získalo družstvo volejbalistů starších dorostenců, 2. místo hráč Stanislav Pochop v soutěži jednotlivců a Jiří Ťupa byl zařazen mezi 10 nejlepších sportovců Nového Města.

V 1981 udělil ČSTV k 60. výročí vzniku volejbalového hnutí v ČSSR „Zlatý pamětní odznak“ Richardu Krabcovi, „Stříbrný pamětný odznak“ Horákovi, Librovi, Nepustilovi, Albrechtovi, Kociánovi, a „Bronzový pamětný odznak“ Krepsovi, Hadačovi, Jarošové, Ambrožové a Ryšavému.

Přestože je tento článek zařazen do rubriky „Zmizelé Nové Město“ moc bych si přál, aby volejbal z Nového Města nezmizel. I když nám zmizela obě původní volejbalová hřiště u gymnázia a v současnosti se v Novém Městě nehrají žádné volejbalové soutěže, myslím, že volejbal by z NM zmizet neměl. Volejbal měl v NM velkou tradici, vyrostli zde výborní volejbalisté a jezdili k nám úžasní hráči a hráčky i volejbalové hvězdy. Doufám, že zatím volejbal v NM jen „spí“ a čeká na další volejbalové nadšence, třeba z řad bývalých hráčů, kteří by ho probudili a začali trénovat novou generaci volejbalistů. Volejbal je krásný sport a mohou ho hrát mladí i staří. Máme nyní novou a krásnou sportovní halu a byla by velká škoda, kdybychom v NM neměli volejbalový oddíl.

Pro mne byl volejbal sportem, který mi dal fyzické základy, sílu, pohyblivost, vůli i zodpovědnost, setkávání s kamarády a také nádherné pocity z vítězství. To samé přeji našim žákům, kteří začínají nebo chtějí začít s volejbalem, aby také nacházeli v této krásné hře radost z pohybu, kamarádství a co nejčastěji i koření celé hry – slastný pocit vítězství.

Miroslav Nepustil

Popisky k fotografiím

Horní řada

Družstvo žáků – 1. místo v krajském přeboru (rok 2003) zleva: trenér M. Nepustil, hráči O. Kadlec, T. Vlček, J. Slezák,V. Krakovič, R. Stríž, J. Blahák, M. Dvořák klečící: P. Ondráček, P. Kadlec, M. Jinek, O. Ťupa, L. Žilka, V. Máca

Družstvo žáků – účastník přeboru republiky v Č. Budějovicích (rok 2003) stojící zleva: trenér J. Krakovič, M. Jinek, M. Dvořák, L. Žilka,M. Rousek, P. Ondráček, O. Kadlec, F. Novotný, R. Stríž dole: O. Ťupa, P. Kadlec

Družstvo juniorů – 2. místo v 1. lize (v sezoně 2006/2007)zleva: M. Dvořák, O. Ťupa, F. Novotný, P. Kadlec, R. Stríž, T. Ondráček,L. Žilka, V. Stríž, M. Jinek, P. Ondráček, V. Maca

Spodní řada

Družstvo kadetek – 1. místo v krajském přeboru (rok 2006)stojící zleva: N. Ptáčková, V. Ptáčková, L. Dvořáková, K. Vagová, AVagová, M. Marková, P. Marshallová, K. Burešová, K. Bizoňovádole: I. Ťupová, M. Matoušková, A. Sedláčková

Družstvo žáků po vítězství v turnaji o „Pohár předsedy“ v NMnM (rok 1981)zleva: trenér R. Krabec, P. Krabec, M. Hamřík, P. Duda, S. Pochop, J. Kotovic dole: J.Ťupa, P. Szymala, P.Prášil

Družstvo starších dorostenců – 2. místo v krajském přeboru (rok 1985) zleva: trenér M. Hejduk, M. Hamřík, J. Kotovic, P. Duda, S. Pochop, trenér J. Horákdole: P. Szymala, P. Prášil, M. Sláma, J. Johanes, J. Ťupa