Hynek Hájek

Vrchního četnického strážmistra a odbojáře Hynka Hájka připomíná nejenom pamětní deska na jeho domě na Masarykové ulici č.p. 214, ale i malý zrekonstruovaný památníček u silnice, která vede z Nového Města na Moravě směrem na Zubří, kde byl Hájek dne 13.4.1945 zastřelen.

Narodil se 1.2.1889 v Přerově. V Novém Městě působil jako velitel místní četnické stanice. Po penzionování v červnu roku 1944 se plně zapojil do práce v odboji. Kromě činnosti
v Obraně národa se stal spoluzakladatelem oddílu Soška skupiny Svatoň organizace Rady tří (R 3) s krycím jménem „Horský“. Po odchodu Eduarda Sošky do ilegality vedl oddíl
s Josefem Mlíkou.

Ve své knize Osvobození Žďárska připomíná autor Ondřej Červený okolnosti, za kterých Hynek Hájek padl. I když tento text může vyvolat určitou polemiku, dovolujeme si Vám jej předestřít:

……… Velitel oddílu Generál Svatoň již nyní mohl dostát svým slibům, neboť se mu podařilo získat jednu z radiostanic, kterou s sebou přivezl kapitán Hromek z výsadku Bauxite. Přes Břenka dohodl s Labunským termín nové schůzky, k níž mělo dojít v noci z 12. na 13. dubna, a na niž měli parašutisté převzít radiostanici, kterou měl doprovázet Miroslav Hájek. Podle dohody se měly obě skupiny setkat u staré cihelny nedaleko silnice z Nového Města do Zubří. Ještě před noční akcí se Kafka v novoměstském lihovaru sešel s jeho správcem Josefem Mlíkou, Hynkem Hájkem a odbojářem Zdeňkem Šukalem z Nasavrk. Krátce poté do areálu dorazili oba Hájkovi synové, kteří od Musilů ze Studnic doprovázeli kapitána Pavla Hromka s radiostanicí pro tyršovce. Vladimír Hájek poté odešel domů. Mlíka zůstal v lihovaru a zbylá pětice se vydala do tmy směrem k Zubří. Krátce před půlnocí se skupina dostala na určené místo. Hynek Hájek se vydal sám naproti partyzánům, neboť se osobně znal s Josefem Serinkem, který se měl setkání rovněž zúčastnit. Ostatní muži se ukryli v úvoze a vyčkávali. Několik minut po půlnoci se ze tmy ve směru, kde zmizel Hájek, ozvaly tlumené hlasy. Miroslav Hájek jím navzdory Kafkovým protestům vyběhl vstříc a zmizel v temnotě. Ke svému zděšení byl však mladík vzápětí zadržen německou hlídkou, která se shodou okolností pohybovala v místě plánované schůzky a již předtím zadržela jeho otce. Podle Josefa Serinka se jednalo asi o vlasovce, kteří byli oblečeni jako ruští parašutisté, ruské automaty a někteří z nich „blafali“ německy.
Němci se ptali na partyzány, což zaslechli také zbylí tři muži v úvozu, kteří chtěli ihned jít kolegům na pomoc. Avšak ještě dříve, než stačili vyrazit, se ozvala střelba. Hájek se synem se pokusili utéct, na což Němci reagovali zahájením palby. Střílet začali také Kafka, Šukal a Hromek. avšak současně se dali na ústup a zamířili zpět k lihovaru. Neočekávaná střelba zaskočila i samotné Němce, kteří v obavě před možnou přesilou nepřítele rovněž ustoupili zpět do města. Palbu z dálky zaslechli také partyzáni ze skupiny Dr. Miroslav Tyrš. Labunskij okamžitě nařídil ustoupit a oddíl se stáhl k vlakové zastávce u Olešné. Miroslav Hájek i jeho otec osaměli na silnici, kde zůstali ležet poté, co byli oba opakovaně zasaženi střelbou Němců. Čtyřmi ranami těžce zraněný mladík zjistil, že jeho otec je již mrtev, proto jej s vypětím sil odtáhl na nedaleké pole, kde jej provizorně ukryl. Potom se odpotácel zpět do města, kde nejprve informoval odbojáře Ludvíka Vrabce a poté zamířil do lihovaru, kde ještě zastihl Otto Kafku. Ten se ihned rozhodl tělo najít a ukrýt, vyslaná skupina však mrtvolu nenašla a musela se vrátit s nepořízenou. Kafkovi muži totiž nevěděli, že Hájkovo tělo bylo krátce předtím nalezeno a odneseno do bezpečí druhým synem Vladimírem a švagrem Josefem Hudečkem, jež jej ukryli na zahradě ležící mimo dům rodiny. Tam byl Hájek následujícího dne tajně pohřben. Odbojáři pátrající po těle zastřeleného Hájka měli štěstí, že nenarazili na Němce, kteří rovněž ještě v noci obezřetně zkoumali místo přestřelky. Od účastníků noční potyčky věděli, že se v případě zadržených mužů pravděpodobně jednalo o otce a syna, navíc byl na silnici nalezen černý pánský motýlek. Hned časně zrána se proto rozběhlo rozsáhlé pátrání po totožnosti, případně po tělech mužů, kteří se předešlé noci na několik minut ocitli v rukou Němců. Z Čechů se mezi prvními o nočních událostech dozvěděl štábní strážmistr František Skopalík, kterému tlumočník od gestapa pověděl o nalezeném motýlku i pravděpodobném příbuzenském poměru hledaných mužů. Skopalík správně vytušil, o koho šlo, vyhledal proto ihned vedoucího kriminálky Novotného, jehož instruoval, jak postupovat, aby byla Hájkova rodina uchráněna. Ve stejném duchu pak poučil své kolegy na stanici, a proto veškeré české policejní orgány nasazené Němci do vyšetřování jednaly podle připraveného scénáře, a akce tak pro Němce skončila neúspěšně……

Hynek Hájek byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939.

Hynek Hájek – náhrobek na katolickém hřbitově

Památníček připomínající místo zastřelení Hynka Hájka_n

Pamětní deska Hynkovi Hájkovi na jeho domě na Masarykové ulici