Cyril a Růžena Musilovi

Mezi nejzajímavější, ale také tragické postavy protifašistického odboje na Českomoravské vysočině v prostoru působení odbojové organizace Rada tří, jistě patří rolník z obce Studnice u Nového Města na Moravě, nejvýše položené vesnice na Vysočině, majitel lyžařského penzionu, známý lyžařský závodník, olympionik Cyril Musil.

Cyril Musil se narodil 26. listopadu 1907 v početné rodině sedláka ve Studnicích u Nového Města na Moravě. Již jako chlapec tíhnul k lyžování. Své první dětské lyžařské závody vyhrál v sousední obci Rokytno a první cenou byl pekařský výrobek věnovaný cechem novoměstských pekařů. Pamětníci vzpomínali, že první cenu t.j. velký rohlík nesl Musilův pacholek „strýc“ Lejsek přeložený přes obě ramena. Cyril Musil v době svého dospívání převzal rodinné hospodářství a při těžké práci z něho vyrostl svalnatý, podsaditý chlapík, který jako hlavního svého koníčka pěstoval lyžování. Postupně se propracoval do kádru československé reprezentace v běhu na lyžích a stal se několikrát mistrem republiky. Jako voják čs. armády se při lyžařských kursech seznámil s mladým poručíkem Karlem Štainerem, s kterým později za okupace úzce spolupracoval v odboji proti Němcům. V roce 1936 mu jeho sportovní zdatnost vynesla nominaci na Zimní olympijské hry v Garmisch-Partenkirchenu, kde se v běhu na 50 km umístil na 9. místě, hned za v té době bezkonkurenčními Skandinávci, jako nejlepší středoevropan. Cyril Musil při své sportovní kariéře tvrdě pracoval na svém hospodářství a vedl svůj lyžařský penzion.

V roce 1938 se oženil s Růženou Brázdovou z Kadova. Jeho žena mu byla velkou pomocnicí, jak v hospodářství, tak zejména ve vedení zmíněného penzionu. Toto pohostinské zařízení bylo známé po celé republice a po ztrátě pohraničních hor a Slovenska v letech 1938-39 bylo jedním z nejvyhledávanějších rekreačních míst v Protektorátu.
Musil se ihned po obsazení republiky Němci jako vlastenec zapojil do národního odboje. Již v roce 1940 pomáhá pozdějším vedoucím pracovníkům odboje překonávat problémy a úskalí ilegality. Prvním jeho „klientem“ byl známý odbojář štkpt. gen. štábu Karel Štainer, který přijal krycí jméno Veselý. Na podzim roku 1941 přichází na Studnice další štvanec gestapa, vedoucí pracovník moravské části vrcholné odbojové organizace PZVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme) profesor Vysokého učení technického v Brně JUDr. Josef Grňa. Oba odbojáře Cyril Musil, který měl krycí jméno Metoděj, ve svém penzionu seznámil a tím byl vytvořen základ pro velitelský kádr největší odbojové organizace v Protektorátu, která se z počátku nazývala „Jaro“ a posléze nejvíce známá pod jménem „Rada tří“.
Cyril Musil velice obětavě a i přes ekonomické problémy svého hospodářství ukrývá a stravuje širokou škálu odbojových pracovníků Československa. Sám se stává sponzorem, spojkou i řadovým vojákem odboje. Nehledě na vlastní ekonomické ztráty, na možnost zatčení, věznění a smrti z rukou nacistických úřadů nejenom pro sebe, ale i pro svou rodinu, velice napomáhá národnímu odboji v Protektorátu. V penzionu přečkává nejhorší čas pro odboj i divisní generál Vojtěch B. Luža, který v prvních dnech měsíce srpna 1944 odsud odchází do prostoru Prahy a při cestě zpět na Vysočinu je v obci Hřiště zastřelen spolu s por. Korešem přibyslavskými českými četníky. V penzionu u Musilů nachází poté úkryt parašutistické pararoje Calcium, Tungsten, Platinum-Pewter a Bauxite.

Manželka Cyrila Musila Růžena projevovala velkou statečnost při své práci v odboji. Dělala spojku odbojářům a parašutistům a ve velmi nebezpečné a vypjaté situaci převezla na kole z Nového Města na Studnice vysílačku parašutistů přes to, že dům, ve kterém byla radiová stanice uschována, byl pod dozorem německé policie. Cyril Musil a jeho manželka byli obdivuhodní lidé. Za svou činnost a pomoc tolika lidem nečekali žádnou odměnu.
Bohužel ještě netušili, jak se k nim budoucí komunistický režim zachová.

Cyril Musil, protože nechtěl donášet na své druhy z odboje, byl v roce 1949 Státní bezpečností zatčen a v zinscenovaném procesu tajným soudem odsouzen na 20 let do vězení. Prošel věznicemi v Jihlavě, v Plzni-Borech a jako těžce nemocný byl uvězněn v káznici Ilava na Slovensku. V nestřeženém okamžiku pomocí lešenářské trubky stylem skokana o tyči překonal tři ohrazení věznice a dostal se do řeky Váhu. Ten přeplaval a zmrzlý a hladový se pochodem jen v noci vydal k domovu na Vysočinu. Po týdenním nočním putování se Cyril objevil doma. Na útěk z vězení sám vzpomíná jako na nejtěžší závod ve svém životě. Celou cestu absolvoval se zlomenou kostí v chodidle (následek výslechu bitím ocelovými pruty provedený ve vazbě STB). Po několikadenním odpočinku se vydal na cestu za hranice. Přešel do Rakouska a dostal se do amerického sektoru v okupované Vídni. Tam byl dlouhou dobu léčen pro ochrnutí ruky a nohy. I v zahraničí byl pronásledován agenty STB a dvakrát bylo střelbou a úderem lahví od piva usilováno o jeho život. Po delší době získal Cyril Musil vízum do Kanady, kde nejdříve bydlel ve stanu a živil se střílením vlků (5 dolarů za jeden vlčí ohon). Po částečném seznámení se s jazykem (angličtinou) se stal trenérem kanadské lyžařské reprezentace. Při získávání kanadského občanství byl nucen mít dva svědky. Vzal si dva sousedy jednoho stoletého a druhého ve stáří 45 let. Ten stoletý přísahal na bibli, jak je v Kanadě zvykem, že tak houževnatého a pracovitého člověka jako je Cyril nikdy neviděl. Studnický rodák si našetřil něco peněz a v roce 1953 si zřídil lyžařský motel s prodejnou potřeb pro lyžaře a lyžařskou školou.
V dubnu roku 1977 byl Cyril Musil nalezen ve svém domě mrtev. Nikdy nebylo zjištěno, jak k úmrtí došlo. Je však jisté, že šlo o násilnou vraždu. Je pohřben na hřbitově u města Toronto. Jeho hrob je kryt náhrobní deskou s nápisem „Cyril Musil – kulak studnický“.

Růžena Musilová, když byl Cyril zatčen, byla se svými dvěma dcerami na všechno sama. Pro pomoc svému manželovi po jeho útěku z vězení byla v únoru 1955 zatčena a odsouzena za velezradu k sedmnácti letům vězení, ztrátě majetku i občanských práv.
Z vězení byla propuštěna s podlomeným zdravím na amnestii v dubnu 1961. Žila pak se svými dcerami v Karlových Varech, kde také 28. května 1987 zemřela.

Cyril Musil, úspěšný lyžařský závodník

Cyril Musil v Kanadě