Obrazy Václava Jíchy

Ve vestibulu Horáckého muzea jsme pro vás připravili výstavu připomínající malíře Václava Jíchu (1874 – 1950) ke 150 letému výročí jeho narození. Pět akvarelů zachycující krajinu a venkovskou architekturu 1. poloviny 20. století zapůjčil soukromý sběratel pan Mrázek, dva jsou z našich sbírek.

Václav Jícha se narodil v Bystřici nad Pernštejnem, měšťanskou školu navštěvoval v Novém Městě na Moravě. V Brně vystudoval učitelství a po různých životních peripetiích se trvale usadil ve Fryšavě ve vile č. 128. Poznáte ji podle sgrafit od novoměstského malíře Karla Němce, jeho dobrého přítele a častého společníka při toulkách za inspirací místní krajinou.

Byl vynikajícím a do dnešní doby nedoceněným akvarelistou. Věnoval se ale i pastelu, kresbě nebo kombinované technice. Po studiích v Brně se ve volném čase věnoval výhradně hudbě, inspirován soudobou tvorbou Leoše Janáčka. V roce 1900 navštívil ve Vídni výstavu francouzské krajinomalby a rozhodl se stát se malířem. Spřátelil se s básníkem Otakarem Březinou, sochařem Františkem Bílkem, malíři Jožou Úprkou, Aloisem Kalvodou atd. Byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze a Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně, později se ale spolkové i širší veřejnosti vyhýbal. Nejčastějším námětem mu byla krajina a lidová architektura, ve svých lyrických obrazech zachytil mizející ráz tradičního Horácka. Pochován je na hřbitově ve Fryšavě pod Žákovou horou.