Rekvírování zvonů a všeho, co bylo z kovu
Aktem německé perzekuce bylo i odevzdání zvonů a všeho, co bylo z kovu pro německé válečné účely. I když váha všech zvonů v Protektorátě rekvírovaných …
Aktem německé perzekuce bylo i odevzdání zvonů a všeho, co bylo z kovu pro německé válečné účely. I když váha všech zvonů v Protektorátě rekvírovaných představovala značné množství kovů, přece jenom v poměru k obrovské spotřebě kovů
v moderní válce to byla částka nepatrná, a konečně i málo potřebná, jak ukázala skutečnost, že po válce bylo nalezeno mnoho starých rekvírovaných zvonů neporušených.
Přesto byl koncem roku 1941 nařízen soupis všech zvonů, které byly roztříděny podle stáří a umělecké hodnoty do čtyř tříd.
V dubnu 1942 po velikonočních svátcích, když se ještě o slavnosti Vzkříšení rozhlaholily novoměstské zvony naposled, byly sňaty z věže farního kostela sv. Kunhuty všechny zvony až na umíráček (zvony Kunhuta, Maria, Josef a Vavřinec), dále zvonek z kostelíčku na hřbitově a také zvony z kostela evangelického. Zvony byly odvezeny na nádražní rampu, kam byly sváženy zvony z celého soudního okresu novoměstského, a o dalším jejich osudu nám není zatím nic známo.
Jediný zvon Vavřinec, který byl krásného tvaru i zvuku, zůstal neporušen v Praze Na Maninách, kde bylo po osvobození nalezeno množství zachráněných zvonů, bust i jiných rekvírovaných bronzových předmětů, a vrátil se po osvobození zase zpět na svou osiřelou věž farního kostela.
Současně se zvony musela být odevzdána také bronzová pamětní deska na rodném domě sochaře Štursy a bronzová busta presidenta Osvoboditele z jeho pomníku. Obě se však podařilo v Praze zachránit a společně se zvonem Vavřincem byly dovezeny nazpět a po čase nainstalovány zase tam, odkud byly Němci násilně odstraněny.
Rekvíroné zvony , kostel sv. Kunhuty
Rekvírované zvony, evangelický kostel