Zapojení občanů Novoměstska do bojů ve 2. světové válce

(úryvek z publikace Jiřího Plachého: „Zahraniční armáda 1939-1945 (místo narození : politický okres Nové Město na Moravě)“

Během 2. světové války prošlo řadami československé zahraniční armády nejméně 54 rodáků ze 33 obcí bývalého politického okresu Nové Město na Moravě. To není, vzhledem k relacím, v nichž se náš zahraniční odboj pohyboval, číslo nikterak malé.

Čtrnáct z těchto vojáků odešlo z okupované vlasti hned v prvních měsících po 15. březnu 1939 do Polska, kde se zařadili mezi vůbec první příslušníky čs. zahraničního odboje. Někteří odtud pokračovali do Francie, jiní v Polsku zůstali a prožili tam tragické dny září 1939. Šest se s jednotkou pod velením pplk. Ludvíka Svobody dostalo do sovětského zajetí, poté, co Rudá armáda jako spojenec nacistického Německa, napadla Polsko z východu. Ze zajetí je sovětské úřady propustily teprve v první polovině roku 1941, kdy jim bylo umožněno odjet na Střední východ.

Ve Francii, kde se čs. jednotky tvořily od konce září 1939, bychom napočítali 31 rodáků z Nového Města na Moravě a okolí. Sloužili u pozemních jednotek i u letectva. Mnozí z nich se s tzv. divizní pěchotou zúčastnili v červnu 1940 ústupových bojů. Při nejmenším dva Němci zajali. Stíhací pilot, kpt. Jindřich Beran padl 12. května 1940 ve vzdušném souboji nad Belgií. Vzhledem k tomu, že ve Francii jako v jediné zemi neoblékli uniformu zahraničních jednotek jenom dobrovolníci, ale i mobilizovaní krajané, se někteří z nich rozhodli po uzavření příměří zde zůstat.

Další pokračovali do Velké Británie. Dvanáct sloužilo v průběhu let 1940–1945 u československého letectva v rámci britské Royal Air Force. Deset z nich bylo ve stavu čs. letectva již ve Francii, dva přišli od čs. brigády v dalším průběhu války. Devět operačně létalo, z toho čtyři (!) do konce války padli nebo zemřeli: 8. října 1942 Vladislav Břečka, 21. května 1943 Miroslav Podborský, 17. června 1943 Karel Šimon a 14. března 1945 Václav Jílek.

Zahynul i účastník výsadkové operace BRONZE František Vrbka. Ten podlehl 23. března 1943 těžkým zraněním, která utrpěl při sestřelení letounu, na jehož palubě letěl do akce. O život tedy přišlo celkem šest novoměstských vojáků, což představuje 11 % ztráty.

Spolu s letci prošlo službou u čs. jednotek ve Velké Británii celkem 42 mužů. Čtyři byli ještě před koncem války ze zdravotních důvodů superarbitrováni a propuštěni do civilu.

Sedm sloužilo na Středním východě. Téměř všichni se účastnili bojů v Sýrii v létě 1941 a obrany severolybijského přístavu Tobruk, který se stal nejslavnějším bojištěm čs. vojáků pod britským velením.

Za zmínku stojí to, že 10 mužů se do zahraniční armády dostalo v posledním roce války přes Itálii. Šlo o příslušníky protektorátního Vládního vojska, kteří využili příležitosti a přeběhli v létě 1944 na stranu italských partyzánů.

Posledním „západním“ bojištěm se pro čs. vojáky stal na podzim 1944 severofrancouzský Dunkerque. V řadách Československé samostatné obrněné brigády, která po invazi vedla jeho obléhání, sloužilo 17 mužů původem z Novoměstska. Jeden z nich, Jaroslav Cukr, byl symbolicky i příslušníkem tzv. Kombinovaného oddílu, první čs. jednotky ze západní fronty, která se vrátila do Československa.

Dva působili se svolením prezidenta republiky ve spojeneckých armádách – František Lopaur v řadách de Gaullovy Svobodné Francie a Bohdan Hejduk jako lékař u americké armády. Další prošli v britských jednotkách dlouhodobými stážemi.

Také na východní frontě bojovali vojáci z Novoměstska. Ve dvou případech ze tří se však jednalo o důstojníky vyslané z Velké Británie. Posledním byl Bohuslav Šejnoha, který se do SSSR dostal jako původně německý voják a do čs. jednotek se přihlásil v zajateckém táboře.

V závěru je třeba ještě zmínit, že svojí občanskou povinnost vůči československému státu splnili za hranicemi během 2. světové války i další rodáci z Novoměstska tím, že se do armády dobrovolně hlásili, nebo předstoupili před čs. odvodní komise (např. ve Francii 1939–1940), avšak buď nebyli uznáni zdravotně způsobilými k výkonu vojenské služby, nebo je čs. vojenské úřady z nejrůznějších důvodů k jejímu nástupu nepovolali.

Dobové fotografie a plakáty

Ukázka vybavení parašutisty letců RAF