Jaroslav Slonek

(úryvek z publikace Jiřího Plachého: „Zahraniční armáda 1939-1945 (místo narození : politický okres Nové Město na Moravě)“

Narodil se 11. března 1907 v obci Rokytno. Otec pracoval jako stolař, tesař, řezbář. Rodina bydlela na  Rokytně č. p. 9. Vychodil obecnou školu a tři třídy měšťanky v Novém Městě na Moravě. Školu ukončil v roce 1922. Teprve po několika letech nastoupil do učení ve stejném oboru, jako jeho otec a vychodil i pokračovací živnostenskou školu.

V říjnu 1927 nastoupil prezenční vojenskou službu u 5. polní roty, resp. u spojovací čety technické roty pěšího pluku 20 na východním Slovensku. Absolvoval poddůstojnickou školu a do civilu odešel v hodnosti svobodníka. Před válkou žil v Brně.

Dne 29. července 1939 vstoupil v Krakově do „Zahraniční vojenské skupiny československé“ (dostal evidenční číslo 1341). V září 1939 byl ve skupině pplk. Ludvíka Svobody, zajaté ve východním Polsku Rudou armádou. Ze SSSR odjel šestým transportem na Střední východ a 21. března 1941 jej prezentovali u 2. roty 11. čs. pěšího praporu – Východního, s níž prodělal bojové nasazení v Sýrii a obléhání Tobruku v říjnu – prosinci 1941. Po reorganizaci praporu na 200. čs. lehký protiletadlový pluk – Východní sloužil u 2. roty jeho 500. praporu. V létě 1943 odjel do Velké Británie. Krátce před tím, 28. května 1943 jej povýšili na desátníka. Počátkem září 1943 byl zařazen k velitelské rotě Tankového praporu 2 Čs. samostatné obrněné brigády, resp. k Lehkým dílnám 2, u nichž pak prodělal celé obléhání Dunkerque od října 1944 do května 1945. Po skončení války jej povýšili na četaře (25. května 1945) a rotného (11. srpna 1945). V polovině srpna 1945 odešel do civilu.

Po demobilizaci pracoval na parní pile v Novém Městě na Moravě. Roku 1948 bydlel v Kyjích u Prahy (dnes součást Prahy), avšak již na počátku 50. let žil opět v rodném kraji a pracoval jako topič. Roku 1948 jej v důsledku válečných útrap, které prodělal (trpěl nedoslýchavostí, měl malárii a prodělal psitakózu, tedy tzv. „papouščí nemoc“), uznali také za částečného invalidu. V dobových dokumentech se uvádí, že je „reakčně zaměřen“.

Vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost (19. 1. 1946), Čs. medaile Za zásluhy II. stupně (6. 7. 1944), Čs. vojenská pamětní medaile se štítky VB – SV (7. 3. 1944), 1939–1945 Star, Africa Star se sponou 8. armády (obě 12. 7. 1945).