6. květen 1945 – dřevěné zátarasy a německý pancéřový vlak

Rubriky: Horácké muzeum
Veronika Teplá  Sdílet článek na nebo

Z obavy před blížící se frontou nařídili Němci na začátku jara 1945 vybudovat zátarasy na všech komunikacích vedoucích do města. Proto byla pro všechny mužské …

6. květen 1945 – dřevěné zátarasy a německý pancéřový vlak

Z obavy před blížící se frontou nařídili Němci na začátku jara 1945 vybudovat zátarasy na všech komunikacích vedoucích do města. Proto byla pro všechny mužské obyvatele města vyhlášena pracovní povinnost. Přes špatnou pracovní morálku nasazených mužů byly zátarasy z kamene a dřeva zbudovány na silnicích vedoucích k Olešné, Pohledci a Maršovicím, u lidového domu na Masarykově ulici (dnešní kino čp. 200), u lihovaru (dnes parkoviště u Billy) na Brněnské ulici, na Bobrovské (dnešní Nečasově) ulici u domu čp. 30 a na Žďárské ulici u domu čp. 51. Dále byl vykopán ochranný příkop před a za katolickým hřbitovem. Zátarasů bylo využito 6. května. Tehdy byly některými novoměstskými občany zátarasy spuštěny ve chvíli, kdy městem projížděla kolona německých vojáků. Vojáci nemohli z města vyjet, a proto bezradně projížděli městem. U radnice se právě konalo shromáždění obyvatel, do kterého vystřelil jeden z německých vojáků a těžce zranil učitele Milana Jelínka. Tento incident se naštěstí nerozrostl do většího střetnutí a vojáci poté, co si vynutili odstranění zátarasů, opustili město směrem na západ.

Ve chvatu v obavě před blížící se Rudou armádou došlo k evakuaci německého obyvatelstva města. Před devátou hodinou ráno byly na Vratislavovo náměstí přistaveny autobusy a nákladní automobily, do nichž nastoupili zdejší Němci a příslušníci německé ochranné policie (Schutz-Polizei – schupo) a odjeli směrem na západ. Město opustil ten den i nadační ředitel Peter Fritz, ředitel reálného gymnázia Wladimir Hawranek a mnozí další. Zhruba ve stejné době byl ustaven revoluční místní národní výbor. Jeho členy si během dopoledne předvolal okresní hejtman, aby se s nimi poradil o aktuální situaci. Členové národního výboru mu sdělili, že se zásadními rozhodnutími je třeba vyčkat do příchodu partyzánů, který se očekával ještě toho dne odpoledne. Asi o půl desáté se na Vratislavově náměstí zřejmě pod vlivem zpráv pražského rozhlasu objevil první československý prapor. Byl to signál k vyvěšování dalších praporů a k následnému strhávání německých nápisů. Během krátké doby se náměstí zaplnilo množstvím lidí z města i okolních vesnic a po desáté hodině se mohutný dav shromáždil před budovou radnice, kde mezitím představitelé národního výboru převzali do svých rukou správu města. Zástupci nového vedení města pak promluvili ke shromážděným občanům. Ještě než se shromáždění rozešlo, došlo k incidentu s německými vojáky (viz výše). Odpoledne opravdu dorazili do města čeští partyzáni z Odrance, kteří provedli personální změny na vedoucích místech na okresním úřadě a v okresní nemocnici. Po šestnácté hodině dorazil na novoměstské nádraží od Žďaru německý pancéřový vlak. Jeho velitel nařídil okamžité odstranění všech československých a rudých praporů, jinak hrozil ostřelováním města. Tato událost znamenala určité vystřízlivění z euforické nálady oslav kvapem se blížící svobody a neděle 6. května tak končila opět ve stísněné náladě. Pancéřový vlak projížděl pak na trati mezi Žďarem a Olešnou až do 9. května a stále ohrožoval i Nové Město.

V pozadí budova gymnázia, sídlo místního vojenského velitelství, 1945