Stálé expozice

DIGIFOTKY.WZ.CZ_Martin_Drapalik

ČAS GENERACÍ

Úvodní expozice lidové kultury zabírající celé přízemí muzea seznamuje návštěvníky s nejtypičtějšími projevy lidové kultury v severní části moravského Horácka. Podstatná část se týká lidové výroby s důrazem na textilní produkci a zpracování dřeva. K nejzajímavějším exponátům náleží výrobky horáckých tkalců, současná tvorba řezbářů a lidové hračky, jejichž zvětšené kopie jsou nainstalované k volnému použití pro návštěvníky.

 

02-lyžeVÝROBA LYŽÍ A VÝVOJ LYŽOVÁNÍ

Novoměstský region má prvenství v dějinách lyžování na Moravě. Lyže se zde začaly používat v počátcích 90. let 19. století. V roce 1895 byl v Novém Městě založen Bruslařský klub – z něho se stal Sportovní klub /r. 1910/, který se přihlásil do Svazu lyžařů v Království českém a 2. února 1910 uspořádal první lyžařské závody. Významným pro místní sport je rok 1934, kdy se v Novém Městě na Moravě uskutečnil první ročník závodu Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, který naše město v následujících letech proslavil – od 70. let 20. století byl pořádán jako mezinárodní a od 80. let bývá součástí SP v běžeckých disciplínách. Díky této dlouholeté sportovní tradici má Horácké muzeum jako jedno z mála muzeí v ČR expozici týkající se lyžování. Ta seznamuje návštěvníky s historií lyžařského sportu v návaznosti na místní výrobu lyží. Součástí expozice jsou nejen ukázky lyží od nejstarších až po současnou produkci, výstroj lyžařů v nejrůznějších obdobích a diplomy a ceny novoměstských závodníků, ale také část staré dílny a tzv. lyžařské stanice.

Omlouváme se našim návštěvníkům, ale část expozice lyžování je z technických důvodů dočasně uzavřena.

 

02-skloSKLÁŘSTVÍ

Dostatek dřeva, zdroje surovin a zároveň i vodní energie vytvořily podmínky pro existenci sklářské a železářské výroby v regionu. Z bohatého sbírkového fondu vyniká především rozsáhlá kolekce skla ze známých skláren na Vysočině – Milovy, Křižánky, Fryšava, Herálec – které byly zakládány v 16. – 17. století. Konjunktura sklářství trvala do poloviny 18. století a po novém oživení v 19. století dochází k postupnému úpadku výroby především kvůli tlaku konkurence velkých podniků. Poslední sklářská huť na Novoměstsku zanikla před 1. světovou válkou.

 

03-DSC_5923ŽELEZÁŘSTVÍ

Hamry – první železářské podniky – jsou doložené na novoměstském panství již v 15. století, vysoké pece byly zakládány v 17. a 18. století. Už ve 2. pol. 19. století však dochází k zániku výroby kvůli nedostatku rudy z místních zdrojů a v důsledku technické revoluce v železářství, kdy je dřevo náhrazováno minerálním uhlím. Nejvýznamnější huť v regionu pracovala na Kadově /17. – 19. stol./; ta zaujímala ve 2. polovině 18. století objemem produkce dokonce druhé místo na Moravě. Zpočátku vyráběla kujné železo pro potřeby  zemědělství a řemesel a hřebíkářské zboží, od 19. století také užitkovou a uměleckou litinu. V roce 1874 zanikla jako poslední železářský podnik v tomto regionu – dodnes ji však připomínají litinové kříže na hřbitovech i v krajině.

 

04-školní-třídaŠKOLNÍ TŘÍDA

Třída z 30. let 20. století slouží k volnému užití všech věkových skupin návštěvníků.

 

 

 

05-mlejnek1„MLEJNEK Z VÍRU“

Součást areálu Horáckého muzea tvoří i dvorek, na kterém je v období hlavní sezóny v provozu pro většinu návštěvníků určitě nejzajímavější exponát – tzv. „mlejnek z Víru.“ Název pochází od vodního mlýnku, který postavil Vincenc Navrátil z Víru dětem na potoku u své chalupy. Během 40. – 70. let 20. století zde s pomocí svého syna Adolfa vytvořil rozsáhlý figurální soubor inspirovaný místním prostředím. Pro převod pohybu použili vyřazené součástky z místní textilní továrny, kde Vincenc Navrátil pracoval jako údržbář. Originál získalo darem muzeum v roce 1986 od vnuka Vincence Navrátila p. Stanislava Navrátila. Kopii instalovanou na dvorku zhotovil v roce 1995 umělecký restaurátor p. Josef Filip z Velkého Meziříčí s použitím původních prvků pohonu a tato kopie byla rozšířena o náhon s vodníkem. Začátkem května probíhá každý rok slavnostní Otevírání mlejnku, kterým se zahajuje hlavní sezóna.